Zastavěná území
Zelené střechy a přírodě blízké trvalkové výsadby v Zoo Hluboká Foto: archiv Zoo Hluboká, Vojta Herout

Zelené střechy a přírodě blízké trvalkové výsadby v Zoo Hluboká

Návštěvníci zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou procházeli původně areálem víceméně tradičního vzhledu. Mezi pavilony byly na krátko posekané trávníky, udržované stromy a keře, střechy pavilonů měly obvyklé krytiny. Pak ale v roce 2000 přišla změna celé koncepce a zoo se začala postupně proměňovat. Střechy nově postavených pavilonů jsou nyní pokryté rostlinami a trávníky postupně nahrazují pestré trvalkové plochy. Díky tomu se zvýšila schopnost celé oblasti zadržovat vodu a panuje zde příjemnější mikroklima pro zvířata, návštěvníky i zaměstnance. Vedení zoo si také pochvaluje, že zahrada je nyní pro návštěvníky příjemná i v případě, že se v expozici nepodaří pozorovat vystavované zvíře. Příjemným bonusem je pak to, že trvalkové porosty vyžadují méně údržby než trávníky.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Nové pojetí podoby zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou si klade za cíl postupné snižování nároků na údržbu a zavlažování. Důležité je také zvyšování retenční schopnosti území pro dešťovou vodu a zajištění lepšího mikroklimatu.

Vedlejším efektem je zvýšení estetického vzhledu areálu zoo, zvýšení biodiverzity volně žijících živočichů (zejména hmyzu) a také zvyšování povědomí o způsobech řešení této problematiky.
 
Jak to funguje
Když se zoo v Hluboké nad Vltavou začala rozšiřovat, na nových pavilonech a ubikacích byly postupně budovány zelené vegetační střechy. Ty neslouží jen jako náhrada přirozených zelených ploch ztracených při rozšiřování areálu, ale především řeší hospodaření s dešťovou vodou a stabilizaci mikroklimatu.

Vegetační střechy v Zoo Hluboká zadržují ve svém profilu dešťovou vodu a v horkých dnech ochlazují okolní prostředí i vnitřní prostory budov výparem vody. Plocha zelených střech v celém areálu nyní dosahuje 1200 metrů čtverečních. Některé z nich jsou intenzivní, mají tedy větší hloubku hlíny, díky čemuž více izolují a umožňují i výsadbu větších typů rostlin, jako menší stromy a keře. Jiné jsou extenzivní, tvořené nízkou vrstvou hlíny a sukulenty.

Jsou zde stále i budovy bez zelených střech. Především ty původní, nebo památkově chráněné, kde takové opatření udělat nelze. Zelená střecha také není třeba na pavilonech africké expozice, které imitují domorodá obydlí. Z multifunkční provozní budovy navíc zoo sbírá dešťovou vodu do 5 kubíkové nádrže, kterou následně využívá k zalévání.

V roce 2013 se začalo také s postupným nahrazováním udržované travnaté plochy vysokobylinnými mulčovanými trvalkovými záhony. Z velké části se jedná o přírodě blízkou vegetaci umocňující zážitek z konkrétní expozice se zvířaty. Tyto plochy jsou na rozdíl od trávníků nenáročné na údržbu a ve velké míře samy zadržují dešťovou vodu. V současné době je výměra těchto trvalkových ploch přibližně 970 metrů čtverečních a každoročně přibývají další.
 
Původní stav
Původně menší areál zoo měl objekty ubikací a stájí se střechami z tradičních krytin. Mezi pavilony a cestami byl malý podíl zelených ploch většinou v podobě sekaných trávníků a jednotlivých stromů a keřů. V roce 2000 byla schválena nová koncepce modernizace a rozšíření areálu. Principem této koncepce je budování přírodě blízkých expozic představujících biotopy chovaných zvířat. V souvislosti s prodlužujícím se obdobím sucha bylo nutné řešit nejen šetření vodou, ale i zvyšující se nároky na čas zahradníků pečujících o areál.
 
Údržba
Vegetační střechy jsou prakticky bezúdržbové a velkou část z nich není nutné ani zavlažovat. Kapková závlaha je pouze na střeše ubikace tygrů a medvědů a postřik na šikmé střeše vzdělávacího centra. Obojí je využíváno jen v nejsušších dnech a využívá se k tomu užitková voda ze studny. A pokud je opravdu sucho a je potřeba zalévat i jinde, využívá zoo dešťovou vodu zachycenou do nádrže u multifunkční provozní budovy.

Odstraňování nežádoucích rostlin je nutné jen v prvotních fázích růstu střešní vegetace nebo v nezbytných případech, kdy plevelná rostlina výrazně přerůstá cílovou výsadbu – například různé druhy plazivých jetelů, které dokáží pokrytím svého okolí překrýt nízké rostliny ve svém nejbližším okolí.

Menší nároky na údržbu oproti původním trávníkům mají i plochy vysokobylinných mulčovaných trvalkových výsadeb. Sečou se většinou jen jednou v předjaří, jen u části se provádí také obnova vegetační části prostříháním přerostlých listů na konci léta. Odplevelení se v zásadě neprovádí, divoké rostliny se stávají součástí výsadeb. Zavlažování vyžadují jen v nejsušším období prvního roku po výsadbě.
 
Proč to není jinak
Co největší využití vegetačních střech bylo rozhodnuto již v době zpracování prvních studií jednotlivých pavilonů. Stejně tak byly v tu chvíli samozřejmé i trvalkové výsadby.

Za větší riziko lze považovat opravdu dlouhodobé sucho. Kvůli tomu byla v loňském roce vybudována první zásobní nádrž na dešťovou vodu jímanou ze střechy multifunkční provozní budovy s klasickou krytinou.
 
Největší výzvy a překážky
V době realizace první vegetační střechy na vzdělávacím centru byl největší výzvou sklon podkladu. Výrazně se mění od horizontální v horní části stavby až po 55 stupňů v nejnižší části. V roce 2005, kdy byla tato budova stavěna, nebyla v České republice žádná obdobná vegetační střecha s tak velkým sklonem a nebyly k dispozici vhodné konstrukční techniky a prvky pro takové sklony. Zatímco vrchní část a severně exponovaná strana úspěšně zarůstala, jižní strana střechy po několika letech začala sjíždět. Proto bylo nutné část vegetační střechy s největším sklonem na vzdělávacím centru po deseti letech provozu obnovit s využitím nových konstrukčních prvků.

Přístup k využití trvalkových výsadeb byl zpočátku opatrný, v té době to také nebyl v České republice příliš známý trend. Zpočátku byla proto první část realizovaná spíše na zkoušku. Ale již po roce zkušeností bylo jasné, že touto cestou se půjde v celém areálu.
 
Kolik to stálo
Celkové náklady je obtížné samostatně vyčíslit, protože nové zelené střechy byly součástí větších staveb. Nelze jednoznačně rozdělit, co jsou náklady na konstrukci objektů a co jsou náklady na zelené střechy.

Většina staveb, jejichž součástí jsou zelené střechy, byla financovaná z vlastních zdrojů zoologické zahrady. Část projektů podpořily různé dotační programy.

U vegetačních střech se za podmínky občasného revitalizačního zásahu počítá s životností po dobu životnosti jednotlivých objektů. Předpoklad je 15 až 25 let podle charakteru stavby. Návratnost ani úsporu investice zoologická zahrada nezjišťovala.

Veřejné budovy Městská zeleň Využití dešťové vody Zelená střecha Biodiverzita Vlny horka a tepelný ostrov 

Lokalita:
Hluboká nad Vltavou
Realizace:
2006-2021
Autor:
Ing. arch. Petr Heteša, Ing. Jiří Nedorost, Ing. Jan Nussbauer, Zbyněk Marhoun
Zhotovitel:
Metrostav, Terestra, Auböck, Parabastav, Ing. Bartl, Ing. Nussbauer
Investor:
Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou
Kontakt:
Roman Kössl
kosslhaha.@zoohluboka.cz

Buďte součástí hnutí, které mění naše města

Přidejte se k lidem, kteří ví
#jaknaklima
Sledujte, jak připravit naše domovy, města i krajinu na projevy klimatické změny.