Volná krajina

Inovativní postupy zadržování vody v Beskydech

Skupina odborníků, nadšenců, vlastníků pozemků, lesníků a ochránců přírody spojila v roce 2020 síly a použila novátorská opatření na zadržování vody v lesích po kůrovcové těžbě, kdy se teplotní podmínky na holinách podobaly poušti a po zhutněných lesních půdách rychle odtékalo velké množství vody a způsobovalo bleskové povodně. Výsledkem jejich snažení a využití metody „jáma – hráz – jáma“ je snížení vysychání holin, úbytek erozní činnosti, umožnění vsakování vody do hlubších vrstev půdy a udržení milionů litrů dešťových srážek ročně v místě spadu.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Opatření zamezují rychlému povrchovému odtoku srážkové vody z lesů. Na třech beskydských lokalitách se předběžným výpočtem podařilo díky rekultivaci cest pro stahování dřeva zadržet v půdě přibližně 18 150 000 litrů vody. Podobné množství vody se zachytilo také úpravou svahu nad těmito přibližovacími linkami. Odhady tedy hovoří o cca 36 000 000 litrů vody ročně, které se uchovají v hlubších částech půdy, zajistí vláhu pro stromy v období dlouhodobého sucha a mimo jiné zlepší i jejich obranyschopnost proti škůdcům.

Dalším pozitivním přínosem je okamžité zastavení půdní eroze na revitalizovaných plochách, ochlazení rozpáleného prostředí na holinách po těžbě (při intenzivním oslunění je zde teplota až 50 ˚C), ochrana před povodňovými škodami v podhorských obcích a vytvoření nových biotopů pro chráněné druhy obojživelníků (např. kuňku žlutobřichou, čolka horského, čolka obecného, čolka karpatského, skokana hnědého, ropuchu obecnou atd.).
 
Jak to funguje
Opatření se uskutečnila na třech lokalitách v Moravskoslezských Beskydech (pod Velkým Javorníkem, Rožnov pod Radhoštěm, Jablunkov). Celková rozloha dotčeného území dosahuje výměry 16 500 m². Jednalo se o strmé i mírné svahy převážně na holinách po kůrovcové těžbě dřeva, kde zůstává po mechanizaci velká síť přibližovacích linek, které vedou nejkratší cestou dolů. Přestože bývají po nějakém čase méně patrné a les vypadá zdánlivě v pořádku, tyto linky stále odvádějí vodu pryč.

Projekt zahrnoval rekultivaci 30 starých a nepoužívaných přibližovacích linek pro stahování dřeva inovativní metodou jáma – hráz – jáma. Díky ní se naruší zhutněná půda, dešťová voda se zasákne do hlubších vrstev půdy, čímž se brání jejímu rychlému povrchovému odtoku. Na linkách o celkové délce 6 km vzniklo přes 2000 vsakovacích jam o rozměrech 3 x 2 x 1,1 m a hrázek o výšce 0,7 – 1,5 m (v závislosti na sklonu svahu).

Na podporu biodiverzity a zvýšení množství biotopů pro ohrožené druhy obojživelníků pak bagry vyhloubily ještě 100 jam (3 x 2 x 0,7 m) trvale naplněných vodou. U většiny revitalizovaných přibližovacích linek bylo nutné kvůli zahloubení upravit také boční svahy, aby přerušené půdní kapiláry neodváděly vodu ve velkém množství na cestu.
 
Původní stav
Beskydy trápí mnoho problémů. Vlivem nedostatku srážek dochází k vysychání lesů, snižování hladiny spodní vody a kalamitám škůdců v oslabených porostech. Když prší, voda nedostatečně vsakuje do půdy zhutněné těžkou mechanizací. Hustou sítí přibližovacích linek pro stahování dřeva pak voda z lesa rychle odtéká. Na holinách po kůrovcové těžbě probíhá extrémní degradace půdy. Jejím vysoušením zde vznikají hluboké erozní rýhy a i mírné deště pak odnáší zeminu a zabahňují pozemky pod lesními cestami. Proudy vody tekoucí po lesních cestách je ještě více zahlubují a způsobují bleskové povodně v horních částech toků. V konečném důsledku se celkové snížení zadržovací schopnosti porostů projevuje úbytkem rostlin a živočichů vázaných na vlhké lesní prostředí.
 
Údržba
Vytvořená opatření na zadržení vody v lese jsou bezúdržbová a jejich provoz nevyžaduje v průběhu času žádné dodatečné finanční náklady. Délkou trvání se efekt realizace násobí. Velkým pozitivem je možnost obnovení původní přibližovací linky po jakékoliv době od provedení revitalizace.
 
Proč to není jinak
Při plánování projektu bylo původním záměrem použít k zadržení vody pouze systém jáma - hráz – jáma, který je sám o sobě naprosto novým postupem a umožňuje silně zbrzdit odtok po vertikálně orientovaných přibližovacích linkách. Po vyzkoušení se ukázalo, že obohacením projektu o zasakovací pásy, průlehy odvádějící vodu do tůní a úpravou bočních svahů zahloubených cest, lze dosáhnout ještě lepšího výsledku.
 
Největší výzvy a překážky
Velkou výzvou bylo ukázat a pojmenovat problém obrovského množství přibližovacích linek, které systematicky odvádějí vodu z lesů. Běžně se řeší revitalizace krajiny po těžbě nerostných surovin, ale provádět ji po těžbě v lesích a ještě s důrazem na zasakování vody do půdy zatím není zvykem. Náročným úkolem bylo přesvědčit majitele pozemků, získat na svou stranu představitele obecních samospráv a správce lesů, obhájit záměr před vodoprávním a stavebním úřadem. A vůbec nejtěžší bylo prosadit a odůvodnit nový typ nákladů na revitalizaci, která se nikdy před tím v ČR neuskutečnila.
 
Zkušenosti z provozu
V současné době všechna realizovaná opatření velmi dobře plní očekávané cíle. Na všech lokalitách přestala voda po deštích viditelně odtékat po vertikálních trasách. Tůně se zaplnily vodou a už se v nich objevují obojživelníci. Podle propočtů dokáží tyto relativně malé úpravy zadržet při vhodném umístění miliony litrů vody ročně a nahradit tak nákladnější řešení – budování vodních nádrží. V roce 2021 proběhne v této souvislosti ověřující výzkum Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci.

Zkušenost s prvními realizacemi poukazuje na důležitost informování veřejnosti a turistů o plánovaném zásahu. Kvůli jedné revitalizované lince se totiž muselo posunout turistické značení.
 
Kolik to stálo
Revitalizace přibližovacích linek dosáhly celkových nákladů ve výši 750 tisíc Kč. Tvorba jam a tůní strojem (9 a 20 tun) se cenově pohybovala v relaci od 100 do 350 Kč za m³ vykopané a přemístěné zeminy. Celkový rozsah zemních prací byl 6002 m³. Mezi zdroje financování patřily Program péče o krajinu (MŽP), Městské lesy Rožnov s. r. o. a pivovar Radegast.

Životnost projektu se odhaduje až na 50 let, při čemž úspora spočívá zejména v lepším zdravotním stavu lesa a vyšší půdní vlhkosti, která zvyšuje hospodářské výnosy. Opatření předchází finančním nákladům spojeným s odstraňováním následků půdní eroze a bleskových povodní. Levnější je také zalesňování jinak extrémně vyschlých holin, kde ujmutí sazenic závisí na dostatečném přísunu vody.

Protipovodňové opatření Biodiverzita Povodně a přívalové srážky Nedostatek vody a sucho Eroze půdy Lesy 

Lokalita:
Pod Velkým Javorníkem, Rožnov pod Radhoštěm, Jablunkov
Realizace:
5/2020 – 11/2020
Autor:
Miroslav Kubín, Štefan Vaľo, Ondřej Brož
Zhotovitel:
TEON STAV s.r.o., Radek Štěpán
Investor:
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Městské lesy Rožnov, s.r.o., Radegast
Kontakt:
Miroslav Kubín
miroslav.kubinhaha.@email.cz

Buďte součástí hnutí, které mění naše města

Přidejte se k lidem, kteří ví
#jaknaklima
Sledujte, jak připravit naše domovy, města i krajinu na projevy klimatické změny.

Odebírat

Veganské a bez lepku🍪! Naše cookies vám neškodí.
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.
Nastavení