Volná krajina
Svejly v Ježkovicích

Svejly v Ježkovicích

Když se Martina Jurová s rodinou nastěhovala do nově postaveného domu v Ježovicích zjistila, že přilehlá pastvina špatně zadržuje vodu a při prudkých deštích se voda valí přes jejich dvůr, trávník i příjezdovou cestu směrem do potoka. Druhým problémem bylo naopak sucho a větrná eroze, a to nejen v létě, ale i v zimě. Jako vhodné řešení situace se ukázaly speciální zasakovací příkopy - tzv. svejly.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Hlavním cílem bylo zadržovat srážkovou vodu v místě a podpořit její vsak na pastvině tak, aby se stal zdrojem půdní vláhy v suchých obdobích. Zároveň předcházet při přívalových deštích zaplavování pozemku s domem a bránit vodní erozi.

Opakující se pásové výsadby navíc zmírňují severo-jižní proudění větrů, podporují přírodní rozmanitost (zaznamenán výskyt kudlanek) a vytváří útočiště pro okolní zvěř.
 
Jak to funguje
Na území o šířce 50 m a délce 450 m vzniklo 5 svejlů (zasakovacích pásů). Jedná se o mělké prohloubeniny vedené po vrstevnici, které kumulují vodu jak z pozemku, tak z přilehlé úvozové cesty. Šířka i tvar jednotlivých svejlů se obvykle liší v závislosti na svažitosti terénu. V tomto případě mají svejly ve svahu po modelaci délku asi 10 m a hloubku zhruba 1 m, což znamená vyhloubit 0,5 m do původního terénu a vytvořit 0,5 m vysoký násyp nad původní terén. V horní rovnější části plochy se nachází plytký svejl - hluboký asi 50 cm a široký 15 m. Vzdálenost mezi jednotlivými svejly je zhruba 70 m. Spodní tři svejly doplňuje svodnice spojující je s přilehlou spodní cestou. Tímto způsobem se odvádí voda tekoucí po této cestě. Celkový objem vody, kterou dokáží vybudované svejly zadržet, činí přibližně 216 m³ vody, a to bez kapacity vody okamžitě vsakované do půdního profilu.

Spodní stranu svejlů doplňují keře (celkem 362 kusů) a stromy (celkem 74 kusů). Autoři projektu záměrně zvolili poměrně širokou škálu druhů, která navazuje na okolní skladbu (jabloně, hrušně, švestky, břízy, duby, javory, bezy, trnky, šípky a další). K osevu použili pestrou travní směs Živa s přidáním nektarodárných vytrvalých i jednoletých bylin. Ta by měla zajistit potravu pro různé druhy hmyzu. Aby se dřeviny i zatravnění dobře ujalo, vpravila se před výsadbou do půdy organická hmota (koňský hnůj, sláma) a rozmělněný biouhel. Také bylo potřeba odstranit větší i menší kameny v celkovém množství až několika tun.
 
Původní stav
Zatravněné pole ve svahu o sklonitosti 8° se využívalo k pastvě. Při prudších deštích zde ale i přes pěstovanou kulturu docházelo ke kumulaci a odtékání povrchové vody po povrchu pozemku směrem na úvozovou cestu a následně do potoka Drnůvky. Pozemek tak podléhal výrazné vodní erozi, trpěl suchem, pastva byla nedostačující a senoseč poslední roky velmi chabá. Ke stejné situaci docházelo i v zimním období při tání sněhu.
 
Údržba
Když se nad příkopy nenachází orná půda, nemělo by docházet k erozi půdy a jejich zanášení. Předpokládané náklady by tedy měly být minimální. U výsadeb by se měla v následujících dvou až třech letech zajišťovat případná zálivka, kontrola ochrany proti okusu a vyžínání trávy v okolí keřů.
 
Proč to není jinak
Jiné alternativy nezvažovali. U tohoto typu opatření představuje jisté riziko možnost přelití spodní hrázky zasakovacího pásu. Z tohoto důvodu jsou součástí svejlů přelivy, kde může voda na předem stanoveném místě opustit zasakovací příkop a pokračovat dál po pozemku do dalšího svejlu.
 
Největší výzvy a překážky
K největším výzvám patřilo samotné plánování a rozmisťování jednotlivých svejlů dle charakteru pozemku a chování vody na něm. I přes několikaleté pozorování nelze vše předem odhadnout, a tak se například ve srážkově průměrném roce 2020 projevily jiné zákonitosti než v předchozích suchých letech.
 
Zkušenosti z provozu
V roce 2020 se v místě těsně pod druhým svejlem objevila dvě vyvěrání vody (žídlo), která pramení pouze ve vláhově vydatných letech. Proto je škoda, že se svejl číslo 2 nenachází až pod vyvěráním. Voda z žídla tak stéká do prvního svejlu a ten se často naplňuje až po okraj.

Autorka opatření navrhla tak, že zadržuje převážně vodu z bleskových srážek v letním období, kdy je půda vyschlá, nebo při nárazovém tání sněhu v zimním období, kdy je půda promrzlá. Ve vláhově dobrých letech se potenciál svejlů plně neprojevuje.
 
Kolik to stálo
Celkové náklady dosáhly výše více než 240 tisíc Kč, z toho polovinu částky pokryla dotace Jihomoravského kraje (Podpora boje se suchem 2018). Zbylé finance uhradila majitelka z vlastních zdrojů.

Majitelka pozemku podniká v zemědělství a pobírá na pastvinu dotace na plochu. Z tohoto důvodu pro ni bylo výhodné registrovat opatření jako „krajinný prvek“ na Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF). Protože se prvky nachází uvnitř půdního bloku, dotace platí stále na původní výměru.

Zemědělská krajina Protipovodňové opatření Biodiverzita Povodně a přívalové srážky Nedostatek vody a sucho Eroze půdy Zeleň v krajině 

Lokalita:
Ježkovice, okres Vyškov
Realizace:
2019 – 2020
Autor:
Ing. Martina Jurová
Zhotovitel:
Ing. Martina Jurová, Ing. Petr Škrob
Investor:
Ing. Martina Jurová
Kontakt:
Ing. Martina Jurová
parackovahaha.@seznam.cz

Buďte součástí hnutí, které mění naše města

Přidejte se k lidem, kteří ví
#jaknaklima
Sledujte, jak připravit naše domovy, města i krajinu na projevy klimatické změny.

Odebírat

Veganské a bez lepku🍪! Naše cookies vám neškodí.
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.
Nastavení