Zastavěná území
Ekologická opatření v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty MU v Brně Foto: Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty MU v Brně

Ekologická opatření v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty MU v Brně

Pitná voda není neomezeným zdrojem a Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se rozhodla jít příkladem. Fontána, kudy ročně proteklo a bez využití odteklo do kanalizace asi 514 m³ vody, nyní funguje na oběhové čerpadlo. K zalévání rostlin ve sklenících se namísto 1000 l pitné vody denně používá zachycená dešťová voda, která je navíc od kohoutkové měkčí, a tak se rostliny nemusí tolik hnojit a postřikovat. Nově vybudovanou kolárnu zdobí zelená střecha z místních druhů rostlin. A k nejbližším plánům patří zakoupení čistícího stroje na mechanickou likvidaci plevele v dlažbě, který by měl výrazně omezit použití herbicidů, a propařovací jednotky na zlepšení kvality kompostu, aby se snížila spotřeba rašeliny.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Botanická zahrada se dlouhodobě snaží o ekologické hospodaření a šetření energiemi i vodou. K hlavním cílům opatření patřily úspora pitné vody a lepší zacházení s dešťovou vodou, což se podařilo. Zelená střecha umístěná na přístřešku pro kola brání přehřívání vydlážděné plochy, svým výparem ochlazuje okolí a navíc při pohledu z oken okolních budov plní i estetický význam. Díky své druhové bohatosti podporuje biodiverzitu.
 
Jak to funguje
Aby škola zabránila plýtvání pitnou vodou ve fontáně, zakoupila malé zahradní čerpadlo, díky němuž voda cirkuluje a neodtéká zbytečně do kanalizace. Čerpadlo se během rekonstrukce fontány v roce 2019 napojilo na malou elektrickou skříň, vybudovanou právě kvůli němu. Nevýhodou malého čerpadla je nízká životnost, avšak výkonnější čerpadlo by vytvářelo příliš silný proud vody.

V dalším kroku začala škola zachytávat vodu ze střech skleníků a okolních budov k zálivce sbírkových rostlin. Dešťovou vodu svádí potrubí nejprve do betonové nádrže (o objemu 33 m³) umístěné v nezámrzné hloubce a následně se přečerpává do nádrže ve skleníku o objemu 18 m³, kde se předehřívá. Systém je plně automatický a obsluha skleníku nemusí nic řešit. Objem zachycené vody by při rovnoměrně rozložených srážkách během roku měl vystačit na veškerou zálivku ve sklenících botanické zahrady.

Potřebu uzamykatelné kolárny se podařilo vyřešit kovovou konstrukcí zastřešenou gumovým krytem. Na střechu se navezl se vápenitý substrát pro extenzivní výsadby hluboký 5 - 12 cm. Substrát se poté zakryl kokosovou sítí s oky cca 2 cm² jako ochrana před rozrývání kosy. Na střeše vznikla extenzivní zelená střecha o rozloze 75 m² s domácími druhy rostlin, které mají svůj původ v blízkém okolí Brna. Semena a části živých rostlin pocházejí ze starého opuštěného lomu pod kopcem Čebín posbíraných v zimním a jarním období. Rostliny z lomu se k výsadbám na střechy hodí, protože jsou na podobné podmínky (sucho, úpal, nízká vrstva substrátu) zvyklé. K výhodám patří, že společně s drny se na střechu přenesli i živočichové vázaní na biotop. Navíc lze tímto způsobem předcházet zavlečení invazivních druhů.
 
Původní stav
Fontánou (o objemu 25 m³) protékala od roku 1948, vždy od dubna do října, denně od 9 do 17 hodin pitná voda z řádu, která na druhé straně bazénu plynule odtékala do kanalizace na srážkovou vodu. Také rostliny ve sklenících (o ploše 1100 m²) se zalévaly pitnou vodou, při čemž veškerá voda ze střech skleníků a okolních budov se odváděla do kanalizace. Brněnská pitná voda je navíc velmi tvrdá, což způsobovalo zasolování substrátů uhličitanem vápenatým, oslabování rostlin, jejich náchylnost k chorobám a škůdcům a nutnost používat více minerálních hnojiv a chemických postřiků. Navíc zde vyvstala potřeba bezpečného parkování kol a škola hledala prostor pro uzamykatelnou kolárnu. Jako vhodné místo škola vytipovala volnou vydlážděnou plochu s kamennými stěnami, která po rekonstrukci areálu zůstala volná (bývalý skleník).
 
Údržba
Do fontány se musí občas dopustit voda z řádu, protože nějaká část se časem odpaří. Oběhové čerpadlo se v zimním období odpojuje a uloží do skladu. Náklady na jeho provoz jsou zanedbatelné. Jeho životnost se pohybuje v řádu 5 let a pak se za cca 1500 Kč dokoupí nové.

Údržba sytému k zálivce skleníků spočívá v pravidelném čištění filtrů v čistící šachtě (cca každé 2 měsíce) a jednou ročně odstranění usazeného nánosu bahna kalovým čerpadlem. Životnost čerpadel se odhaduje na více než deset let. Skříň automatické regulace bude po skončení záruky vyžadovat každoroční kontrolu specializovanou firmou (cca 2000 Kč).

Zelenou střechu na kolárně bylo potřeba v prvních dvou letech zalévat jednou týdně ve třech nejteplejších měsících v roce. Nyní je střecha téměř bezúdržbová, pouze jednou ročně by se měly vytrhat případné náletové dřeviny.
 
Proč to není jinak
U zavlažovacího systému připadalo v úvahu větší množství ploch, z nichž by se dešťová voda sváděla. Vyžadovalo by to však větší kopání v nové vozovce a umístění dvou nádrží vedle sebe, což nebylo možné kvůli nedostatku prostoru. Ve venkovní zahradě se tak bohužel stále zalévá pitnou vodou. V budoucnu škola pro tyto účely zvažuje vytvoření podobné nádrže (možná i větší), která by zadržovala vodu ze střech v zadní části areálu.

V prvním návrhu zelené střechy se hovořilo o použití zakoupených rostlin, avšak škola raději zvolila domácí rostliny z okolí Brna, aby lépe snášely zdejší klima.
 
Největší výzvy a překážky
K největším překážkám při napojení fontány na oběhový systém patřila administrativa a nalezení dodavatelské firmy. O tak drobný projekt totiž mezi firmami nebyl příliš velký zájem.

Velkou výzvou byly také technické problémy se stavbou retenční nádrže uvnitř hustě zastavěného prostoru. Problém představovaly například trolejové a tramvajové dráty, ukotvení jeřábu v úzkých uličkách areálu i vytočení se s dlouhým přívěsem přivážejícím betony na nádrž. Nákladní auta odvážející zeminu, kterou nebylo kde uskladnit, nesměly rozbít zámkovou dlažbu. Naštěstí vše proběhlo dobře a včas.

Co se týče zelené střechy, museli kvůli zátěži konstrukce realizátoři sáhnout po substrátu s keramzitovými nenasákavými kuličkami. Bohužel se jedná o vysýchavý substrát, který hůř zadržuje dešťovou vodu a je pro rostliny méně vhodný. Naštěstí si s tím poradily a vytvořily si humusovou vrstvu, která substrát obohatila.
 
Zkušenosti z provozu
Jako větší problém se ukazuje zelenání vody ve fontánce. Před instalací čerpadla do ní přitékala čistá studená voda. Nyní, když voda neustále obíhá, v létě navíc poměrně ohřátá, objevují se v ní sinice a řasy. Situaci bude nutné řešit, zejména pokud bude častější výskyt horkých období.

Systém pro zalévání skleníků funguje bez potíží. Při první kontrole čistící šachty se ukázala pouze čistá voda. Zatím ještě nelze pozorovat velké změny na sbírkových rostlinách, ale již nyní škola zrušila jeden plánovaný chemický postřik, protože škůdců je ve skleníku méně. Pokud by tomu tak bylo i nadále, jednalo by se o velký úspěch.

Rostliny na zelené střeše se dobře zapojily a nevyžadují nyní žádnou velkou péči.
 
Kolik to stálo
Napojení fontány na oběhové čerpadlo školu vyšlo na 37 tisíc Kč (práce stavebníka, zakoupení čerpadla). Částku uhradila Přírodovědecká fakulta. Přestože se jedná o skutečně malé opatření, ušetří škole až 40 tisíc ročně za vodné a stočné.

Náklady na vytvoření systému využití dešťové vody k zálivce skleníků dosáhly výše 2,6 milionu Kč, při čemž 85 % z částky pokryla dotace z OPŽP. Zbylých 15 % uhradila univerzita. Návratnost investice se odhaduje na přibližně 7 let, vzhledem k tomu, že škola ročně ušetří za vodné
a stočné 41 800 Kč včetně DPH.

Na vybudování kolárny univerzita z vlastního rozpočtu vynaložila 1,8 milionu Kč, z toho na vegetační střechu 93 tisíc Kč. Finance se ušetřily díky volbě rostlinného materiálu.

Veřejné budovy Městská zeleň Čištění a recyklace vody Využití dešťové vody Zelená střecha Stínění Biodiverzita Vlny horka a tepelný ostrov Nedostatek vody a sucho 

Lokalita:
areál PřF MU, Kotlářská 2, Brno
Realizace:
2017 – 2020
Autor:
Magdaléna Chytrá, Ing. Lenka Nováková (Projekce TZB a energetiky), Ing. Petr Pirochata (Point Green)
Zhotovitel:
Libor Bureš, Přírodovědecká fakulta MU, PSVS Strukture, Milan Ščuka, BV-Dex, Masarykova univerzita
Investor:
Masarykova Univerzita
Kontakt:
Magdaléna Chytrá
madlachhaha.@sci.muni.cz

Buďte součástí hnutí, které mění naše města

Přidejte se k lidem, kteří ví
#jaknaklima
Sledujte, jak připravit naše domovy, města i krajinu na projevy klimatické změny.

Odebírat

Veganské a bez lepku🍪! Naše cookies vám neškodí.
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.
Nastavení