Volná krajina
Výstavba tůní, Líšťany Foto: Výstavba tůní, Líšťany

Výstavba tůní, Líšťany

V nádherné údolní nivě Losinského potoka na Kutnohorsku se dříve nacházely přirozeně podmáčené biotopy, které ale kvůli nedostatku péče téměř zanikly. Nový vlastník pozemku nacházejícího se u bývalého mlýna se však rozhodl situaci změnit a nechal zde vybudovat sedm nových tůní. Místo tak získalo nový krajinný ráz a přilákalo nejen návštěvníky, ale také obojživelníky, plazy a ptáky.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Opatření se zaměřuje na zadržování vody v krajině zejména v době sucha a zároveň poskytuje vhodné stanoviště pro přežití vodních rostlin a živočichů. Na území se nyní hojně vyskytují obojživelníci (např. skokan hnědý a ostronosý, ropucha obecná) a plazi (užovka). Zalétá sem ledňáček říční či skorec vodní, kteří zde vyhledávají klid a potravu. Mimo ekologický přínos mají tůně také významný estetický dopad na krajinu.
 
Jak to funguje
Protože celkovým záměrem projektu bylo zadržení vody v krajině, vzniklo díky terénním úpravám v místě sedm nových tůní různých hloubek, velikostí a s pozvolným sklonem břehů. Tůně nejsou nijak propojeny s vodotečí, jejich celková plocha činí 3 133 m2 a objem vody v nich přibližně 2 000 m3. Průměrná hloubka je 0,75 m a maximální hloubka dosahuje 1,5 m. I v době současného srážkového deficitu jsou tůně zcela plné vody. Pozemek s tůněmi není oplocený, a tak umožňuje živočichům volný průchod krajinou.
 
Původní stav
Území se nachází v rekreační oblasti s chatovou zástavbou v údolní nivě Losineckého potoka a jeho přítoků. Už vojenské mapování pozemek zaznamenalo jako podmáčené území, které se nedalo řádně obhospodařovat. I z tohoto důvodu byla plocha neudržovaná, zpustlá, zarostlá náletem a rumištními rostlinami (kopřiva, bez černý). Pozemek nikdo nekosil, a tak původní biotop mokřadních rostlin postupně nenávratně mizel.
 
Údržba
Projekt počítá s minimálními náklady, které zahrnují zejména sekání trávy na pozemku (1-2 x ročně). Vzhledem k tomu, že se v lokalitě nachází hodně vzrostlých stromů, předpokládá se, že zhruba jednou za 5 let by se z tůní měl odstranit sediment.
 
Proč to není jinak
Autoři nezvažovali žádné další možnosti.
 
Největší výzvy a překážky
Největší problém vyvstal s ukládáním vytěženého materiálu v průběhu stavby. Počítalo se s tím, že se výkopek uloží na ornou půdu v sousedství pozemku, ale kvůli jeho nevhodnému fyzikálnímu složení (příliš hrubý materiál) by se mohla půda poškodit. Nakonec se velké vykopané kameny položily na okraj tůní a zbytek výkopku (převážně štěrk nebo jíl) se umístil podél stávajícího náhonu mlýna. Kdyby se ale lokalita nacházela na rovinatém území, vznikly by z hlediska zákona o odpadech potíže s odvozem (finanční hledisko).
 
Zkušenosti z provozu
Tůně jsou i přes současný srážkový deficit naplněné vodou a předpokládá se, že jejich vybudování pozitivně ovlivní také stávající biotop T1.5 Vlhké pcháčové louky. Novy vlastník totiž bude plochy mezi tůněmi alespoň jednou ročně kosit.
 
Kolik to stálo
Celkové náklady projektu dosáhly výše 1 milionu Kč a pokryla je dotace z Operačního programu životní prostředí. Životnost tůní autoři projektu odhadují minimálně na 10 let.

Revitalizace vodních prvků Biodiverzita Nedostatek vody a sucho 

Lokalita:
Líšťany, obec Sudějov, okres Kutná Hora
Realizace:
05–10/2019
Autor:
Mgr. Iva Kupecká
Zhotovitel:
Ing. Oldřich Drahorád
Investor:
Petr Aujeský a Lenka Aujeská
Kontakt:
Mgr. Iva Kupecká
ivakuhorahaha.@gmail.com

Buďte součástí hnutí, které mění naše města

Přidejte se k lidem, kteří ví
#jaknaklima
Sledujte, jak připravit naše domovy, města i krajinu na projevy klimatické změny.