Volná krajina
Revitalizace povodí u Nové Olešky Foto: Terén Design s.r.o.

Revitalizace povodí u Nové Olešky

I při malých povodňových průtocích měli obyvatelé Nové Olešky problém se zaplavováním domů stojících v nivě toku. Zároveň se voda v letních měsících ztrácela a docházelo k vysychání potoka. Projekt názorně ukazuje, jak je možné na relativně malém území použít několik vzájemně provázaných a fungujících přírodě blízkých opatření a řešit jimi dvě strany jedné mince - povodně a sucho. Od té doby již v obci nezaznamenali povodně jako dříve a potok se v létě nevysušuje.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Cílem projektu byla obnova narušených přirozených funkcí potoka ve volné krajině i samotné obci a ochrana nemovitostí v Nové Olešce. Navržená opatření snižují povodňové průtoky při přívalových deštích a zároveň ustalují hydrologický režim v obdobích sucha. Soustava nádrží a tůní přispívá ke zmírnění vln horka i větší druhové rozmanitosti (zejména živočichů vázaných na mokřady). Spokojení jsou také obyvatelé a návštěvníci, kteří místo využívají k procházkám a odpočinku.
 
Jak to funguje
Díky hydrologické studii se podařilo určit několik klíčových opatření důležitých pro zmírnění povodňových vln i stabilizaci průtoků v suchém období. Autoři projektu zvolili řešení v podobě přeměny části kanalizovaného toku na koryto přírodního typu. Nově je v délce 480 m koryto mělčí (přibližně 1 metru šířky a maximálně 0,5 metru hloubky) a meandruje. V trase starého koryta vznikla soustava tůní a mokřadů. Ze suchého poldru na levém břehu potoka se podařilo vytvořit tůň s přetékanou hrází. Došlo také k obnově (legalizaci) rybníka s rozsáhlou mokřadní částí a násobně větší retenční kapacitou. Zmíněná opatření dokáží zachytit až 20 000 kubíků vody v přímé zádrži a přibližně 100 000 kubíků zvýšením podzemní vody.
 
Původní stav
Bezejmenný pravostranný přítok Bynoveckého potoka spravují Lesy České republiky. Protéká obcí Nová Oleška, kde obyvatelé pravidelně řešili záplavy i 1-2letou vodou. Důvodem zaplavování domů bylo zejména zahloubení a napřímení potoka a také zanesení jeho koryta. Na druhou stranu potok v létě ani nedotekl do vsi kvůli erozi dna a břehovým nátržím, kdy se voda ztrácela v pískovcovém skalním podloží. V samotném povodí nad obcí chyběly krajinné prvky pro zadržování vody či snižování povodňové vlny.
 
Údržba
Navrhovaná opatření by dle autorů měla být bezúdržbová, pakliže nedojde například k narušení hrází či výpustného objektu vandalismem nebo mimořádnými povodňovými stavy (Q500 s ledy apod.). Při běžném provozu se nepředpokládají žádné zvýšené náklady. Údržbu hrází lze řešit obhospodařováním pozemků (sečení a pasení luk).
 
Proč to není jinak
Původně autoři zvažovali obnovení zatrubněných a napřímených drobných vodních toků a zrušení meliorací na pozemcích nad lesem a v prameništi. Vzhledem k tomu, že kanalizování vodních toků je zde převážně na soukromých pozemcích s problematickými vztahy, nechtěl investor (Lesy ČR) ohrožovat celý projekt případným nedokončením. Také namísto průtokového hrazení zde plánovali vodní nádrž, ale zástupci Lesů ČR se spolu se zástupci CHKO Labské pískovce a AOPK ČR se dohodli, že nebudou narušovat stávající přírodní koryto potoka.
 
Největší výzvy a překážky
Získání stavebního povolení a zahájení projektu se pozdrželo přibližně o 2 roky kvůli negativnímu přístupu pracovníka Povodí Ohře. Nepochopení a neochota ke schválení se týkala zejména přeměny suchého poldru na tůň s přetékanou hrází. Problematickou záležitostí se stalo také vyřízení souhlasů některých majitelů pozemků se stavbou.
 
Zkušenosti z provozu
Již brzy po dokončení projektu se ukázalo, že kromě hlavních zamýšlených vodohospodářských efektů měla daná opatření vliv i na sociální a kulturní oblast. U jednoho z poldrů s přirozenou vodní plochou se podařilo obnovit křížek, zasadit stromy a umístit lavičku. Obyvatelé a návštěvníci pak začali místo využívat k procházkám, pozorování přírody, v zimě dokonce k bruslení.
 
Kolik to stálo
Celkové náklady projektu dosáhly výše přes 5 milionů korun. Na financování se kromě Lesů ČR podílela také EU prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Návratnost a úspora se vzhledem k charakteru projektu nevyhodnocovala, životnost se předpokládá dlouhodobá.

Revitalizace vodních prvků Protipovodňové opatření Biodiverzita Vlny horka a tepelný ostrov Povodně a přívalové srážky Nedostatek vody a sucho Zeleň v krajině 

Lokalita:
Huntířov - část Nová Oleška, okres Děčín
Realizace:
2008 - 2014
Autor:
Jiří Rous, Vít Rous; projekční společnost Terén Design s.r.o.
Zhotovitel:
BEGASTAV s.r.o.
Investor:
Lesy české republiky, s.p.
Kontakt:
Jiří Rous
jroushaha.@terendesign.cz

Buďte součástí hnutí, které mění naše města

Přidejte se k lidem, kteří ví
#jaknaklima
Sledujte, jak připravit naše domovy, města i krajinu na projevy klimatické změny.